"Stanovisko, které mají do dnešního dne odeslat všechny dotčené obce, obsahuje důvody, proč jsou jednotlivé pozemky pro Českou republiku a obce důležité. To znamená, že se na nich nachází vodní zdroje nebo nerostné suroviny. Vysvětlujeme ale také negativní dopady několika záměrů, které chce polská strana realizovat v těsné blízkosti státních hranic, například výstavbu větrných elektráren, revitalizaci elektrárny Turów nebo rozšíření dobývacího prostoru hnědouhelného dolu Bogatynia," uvádí hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Náměstkyně Vildumetzová během jednání vysvětlila, proč ministerstvo vytipovalo dalších více než 72 hektarů, o nichž nebylo původně jednáno. Podle ní se územní dluh České republiky vůči Polsku řeší na ministerstvu déle jak 20 let a činí 368 hektarů pozemků. Již vloni byly vytipovány pozemky po celé délce státní hranice ČR s Polskem o rozloze 437 hektarů. Počítalo se s rezervou kvůli zatížení církevními restitucemi, což se i potvrdilo. Dalším důvodem je zatížení 50 hektarů nerostnými surovinami a těžbou černého uhlí v Moravskoslezském kraji. Proto podle náměstkyně musely být vybrány další pozemky o rozloze 150 hektarů, z toho v Libereckém kraji 72 hektarů. Na včerejším jednání uvedla, že dotčeným obcím byly rozeslány dopisy, aby vyjádřily, zda se na pozemcích nenachází prameniště vodních toků, zdroje pitné vody, stavby, komunikace nebo ložiska nerostného bohatství. Zdůraznila, že se dluh netýká pozemků obecních nebo krajských, ale pouze státních.

"V našem stanovisku uvádíme srozumitelné důvody a zásadní překážky tak, jak ministerstvo požaduje. Na tom jsme se domluvili i s paní náměstkyní. Územní dluh vznikl změnou a narovnáním státní hranice s Polskou republikou v oblasti Ostravska. Není tedy logické, že pozemky, které se mají vracet, jsou navrženy na území Libereckého kraje,dodává hejtman.