"Zoologickou zahradu jsme převzali před dvěma lety. Od té doby, společně s kolegy ze zahrady, intenzivně pracujeme na plánování jednotlivých investic. Týká se to jak rekonstrukcí pavilonů ve stávající části zahrady, Lidových sadů a Dětského koutku, tak také rozvojových ploch. Některé menší věci už mohou lidé vidět, u některých, jako třeba pavilon žiraf nebo hudební kulturní centrum Lidové sady, jsme už blízko realizaci. Uvědomujeme si, že rozvojové plochy a stávající zahrada musí tvořit dobře fungující celek. Proto jdeme v prvním kroku nejprve cestou studie masterplanu," říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Tygr, medvěd, vlci, sněžní levharti, draví ptáci a chladnomilné druhy opic i kopytníků by se měli stát obyvateli nového rozvojového území liberecké zoologické zahrady, které zoo získala do správy za účelem svého rozšíření v roce 2022 od města Liberec. Území o rozloze téměř 13 hektarů se rozkládá v do té doby nevyužívaném zalesněném údolí za Sovovou ulicí a spadá do něj i bývalý přírodní amfiteátr. Vizualizovanou ideu o tom, jak bude Údolí ohrožené divočiny vypadat, přinese studie masterplanu, na který zoo ve spolupráci se svým zřizovatelem, Libereckým krajem, a za podpory statutárního města Liberec již brzy vyhlásí soutěžní dialog.

"Momentálně jsme ve fázi potvrzení regulérnosti soutěžních podmínek ze strany České komory architektů, které jsme obdrželi 4. ledna, a čekáme na souhlas a schválení znění zadávacích podmínek v orgánech Libereckého kraje. Počítáme ale s tím, že nejpozději v únoru tohoto roku soutěžní dialog budeme moci vyhlásit," říká projektová manažerka zoo Lenka Čápová. Předpokládaným výstupem jsou minimálně 3, maximálně 5 studií rozvoje nového území, včetně konceptu expozice tygrů ussurijských. S vítězem bude uzavřena smlouva na následné dodělání masterplanu a vytvoření projektové dokumentace k pěti projektům zahrnutým do 1. etapy rozvoje Údolí ohrožené divočiny, které zahrnují vytvoření expozice pro tygry, kompletní cestní síť a zasíťování areálu, propojení obou zahrad a oplocení nového areálu. O vítězi rozhodne porota složená z nezávislých i závislých členů.

"Pevně doufám, že šance podílet se na rozvoji a budoucí podobě zoologické zahrady bude pro architekty lákavá a do soutěžního dialogu se přihlásí co nejvíce zkušených a kreativních odborníků. Velice se těším na všechny výstupy a věřím, že se podaří vybrat ten nejvhodnější s ohledem na návštěvníky, naše zaměstnance, ale především na ohrožené druhy zvířat, které v tomto území najdou svůj nový domov. Nový prostor by měl v návštěvnících vzbuzovat pocit, že my všichni (zvířata i lidé) jsme součástí jednoho světa, a vše co se děje zvířatům, děje se i nám. Pocit sounáležitosti a sdíleného světa je nezbytný pro dosažení poslání zoologických zahrad - ochranu biodiverzity, tedy ochranu různorodosti života na Zemi, ochranu divokých zvířat a divoké přírody," dodal ředitel zoo David Nejedlo.

Důvodem, který zoologickou zahradu Liberec ke snahám o rozšíření vedl, byla především novelizace zákona na ochranu zvířat proti týrání a navazující vyhlášky o podmínkách chovu volně žijících zvířat v lidské péči. Ta výrazně změnila a zpřísnila tyto podmínky pro chov řady druhů zvířat a některé ze stávajících výběhů nebudou nově stanovené parametry splňovat. "Ocitli jsme se na pomyslném rozhraní. Buď můžeme jít nadále cestou snižování počtu chovaných druhů a vzdát se chovu prostorově náročnějších, ale zato návštěvnicky atraktivních ohrožených druhů, nebo jsme mohli usilovat o rozšíření stávajícího areálu. Dosud jsme zpřísňování norem na chov ohrožených druhů v lidské péči řešili snižováním počtů zvířat a spojováním výběhů. To ale nemůžeme dělat donekonečna," vysvětluje ředitel. V minulých letech liberecká zoo z prostorových důvodů už skončila například s chovem nosorožců, orangutanů či gepardů.