"Když se podíváme na tato data podrobněji, tak pro 19 procent domácností jsou doma pěstované potraviny důležitým zdrojem na úrovni nákupů v obchodech," uvedl výzkumník SYRI a Akademie věd ČR Jan Vávra. Dalších 37 procent domácností bere své vypěstované potraviny jako doplňující zdroj, který pro tyto domácnosti má určitý význam i co do množství.

"Zajímavostí je, že když výsledky vztáhneme na celou populaci, tak asi pro 10 % domácností je pěstování důležitým zdrojem ovoce a zeleniny. Což je víc domácností, než kolik jich podle předchozích výzkumů nakupuje online či na dovážku," doplnil Vávra, jenž už v minulosti upozorňoval na význam zahrádkaření, který se mírně zvyšuje.

Tento trend podpořila pandemie covidu-19 a nyní i růst cen. Této činnosti, která je ve společnosti hluboce zakořeněná, se dlouhodobě věnuje zhruba polovina všech českých domácností a v poslední době lze sledovat mírně rostoucí trend. "Spíše, než potravinová soběstačnost je ale motivací potravinová suverenita, kladoucí důraz na možnost vybrat si své zdroje potravin," říká sociolog SYRI Jan Vávra.

Vědci sledují data o pěstování potravin kontinuálně. Tedy nejen v době pandemie ale i nyní díky datové základně SYRI, kterou zajišťuje právě Český sociálněvědní archiv ČR. Analýza kontextu zahrádkaření může poskytnout řadu informací, přínosných například i pro veřejnou správu.