Každoročně na světě zemře při dopravních nehodách 1,25 milionu lidí. Dalších až 50 milionů je zraněno. Každých 25 sekund zaregistrují statistiky jeden zbytečně zmařený lidský život. Rovněž tak ekonomické náklady jsou enormní, přesahují 500 miliard dolarů. Jedná se zhruba o 3 % hrubého domácího produktu. Více než dva pracovní týdny tak svět pracuje, aby reparoval následky dopravních nehod.

Dění na silnicích je nikoliv náhodou přirovnáváno k bojišti, počty usmrcených a zmrzačených lidí jsou však významně vyšší
Pokud by nebyla přijata radikální opatření, v roce 2020 by činil počet obětí dopravních nehod zhruba 2 miliony, počty zraněných by dosáhly 80 milionů. OSN proto vyhlásila Dekádu bezpečnosti silničního provozu 2011-2020. Jejím hlavním cílem je, aby v roce 2020 počty usmrcených nepřesáhly 1 milion. Každoročním připomenutím závažných následků nehod je Celosvětový den vzpomínek na oběti dopravních nehod vyhlašovaný od roku 2005 Organizací spojených národů na třetí listopadovou neděli. "Je symbolické, že na oběti nehod vzpomínáme krátce po celosvětovém Dni válečných veteránů. Dění na silnicích nejednou připomíná bojovou zónu, počty usmrcených a zmrzačených lidí jsou ovšem významně vyšší než v důsledku válečných operací," doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Dopravní nehodou to pro mnohé nekončí, ale naopak začíná
Řada osob, které byly účastníkem dopravní nehody, si odnáší nemalé psychické problémy. Přitom nezáleží, nakolik bylo jejich zranění vážné, ale spíše na jejich subjektivním prožitku. "Za nejvážnější je považována posttraumatická stresová porucha. Postižený opakovaně prožívá událost v myšlenkách, snech a fantaziích. Snaží se vyhýbat místům a situacím, ve kterých k události došlo. Poruchou může trpět přímý účastník nehody, ale také jeho blízcí a přátelé," vysvětluje Budský. Podle dánských výzkumníků ještě šest let po traumatizující nehodě je míra nezaměstnanosti postižených mužů vyšší o 10 %. Ve stejné výši se naopak snižuje míra jejich příjmů. Velmi silně jsou zasaženy rodiny usmrcených při nehodách. Evropská federace obětí dopravních nehod uvádí, že 90 procentům takových rodin se výrazně sníží kvalita života a životní standard. Mnozí blízcí obětí nehod dlouhodobě trpí psychickými poruchami, jako jsou např. záchvaty úzkosti (46 %) či nutkání spáchat sebevraždu (37 %). Až 60 % příbuzných usmrcených a 80 % trvale postižených následkem nehody udává, že pokud následně změnili zaměstnání, byli k tomu donuceni životními okolnostmi. Poruchami v mezilidských vztazích, sexuálními problémy a problémy v intimním životě trpí na 70 % pozůstalých, 40 % rodinných příslušníků postižených nehodou a polovina vlastních obětí.

Počty obětí nehod v posledních dvou letech narůstají
Dění na silnicích věrně kopíruje kvalitu mezilidských vztahů. Bohužel však na silnicích se hraje o život a zdraví. Počty usmrcených při nehodách se v ČR v posledních dvou letech zvyšují. V roce 2014 byl jejich počet vyšší oproti roku předchozímu o více než pět procent, bohužel však i během letošních deseti měsíců registrujeme nárůst v téměř stejné výši. Nepříznivý vývoj se nevyhýbá ani silnicím Libereckého kraje. V letošním roce na nich zemřelo již 20 lidí (o 3 více než loni), těžce zraněno bylo 102 osob (o 5 více) a lehce zraněno 1 005 jedinců (nárůst o 74). "Liberecký kraj věnuje zvýšenou pozornost prevenci vzniku nehod. Nemalé prostředky jsou vynakládány na zlepšování stavu silnic i na jejich údržbu, velkou pozornost věnujeme i dopravní výchově a preventivním aktivitám zaměřeným na širokou veřejnost. Ovšem v konečném důsledku o tom, jaké údaje budou vpisovány do statistik nehodovosti, rozhoduje konání každého z nás," uzavírá Vladimír Mastník, radní Libereckého kraje.